NABÍDKA

Mercedes Benz W114 / W115

Žralok / Kraťas

Vítejte na stránkách modelů vozů  W114 / W115.

Historie

Modely W114 a 115 prosluly obzvláště v naftových verzích svou extrémní výdrží a dnes jsou vyhledávané sběrateli, nejen coby dvoudveřová kupé. Oficiální premiéra této řady proběhla v roce 1968.

Němečtí fanoušci jí říkali „Strich-Achter“, označení vzešlo právě od nich a nikoli od výrobce samotného. I když… oba názvy přepisované symbolem „/8“neznamenaly nic jiného než rok představení tohoto vozu a objevily se v původních oficiálních obchodních názvech. Modely 1969 se pak značily „/9“, následně bylo od systému upuštěno, „/0“ by opravdu nevypadala dobře. V bývalém Československu dostal tento automobil přívětivější přezdívku „kraťas“. Konstrukční novinkou byla zadní úhlová náprava odpružená vinutými pružinami a příčným zkrutným stabilizátorem. Při modernizaci v roce 1973 se na vozech této řady objevila „zubatá“ zadní světla, která měla zabránit znečišťovaní. Takovým vozům se díky modernizované přídi u nás říkalo „žralok“.
 
Současně s typy 280 S, 280 SE a 280 SE Coupé byla v lednu 1968 představena nová generace vozů střední třídy. Bohatá paleta modelů s interním označením W114/W115 zahrnovala šest motorových variant od 200 D se čtyřválcovým vznětovým motorem o výkonu 55 koní až po 250 se šestiválcovým zážehovým karburátorovým motorem, který poskytoval 130 koňských sil. Vlajková loď řady, model 250 se od ostatních opticky lišil zdvojeným předním nárazníkem. Čtyřválcové typy od 200 D po 230.4 nesly společné označení W115 a dva šestiválcové motory representovaly řadu W114. 
 
V listopadu roku 1968 byl výrobní program řady W114 rozšířen o modely coupé 250 C s karburátorem a 250 CE se vstřikováním paliva. Tímto krokem byla poprvé zákazníkům nabídnuta dvoudveřová varianta vozu i ve střední třídě.
 
Ještě exkluzivnější charakter však měly díky ceně a počtu vyrobených kusů prodloužené verze, které byly představeny v prosinci 1968. W114/W115 s o 650 mm prodlouženým rozvorem a třemi řadami sedadel bylo možné dostat jako 220 D a 230 a od podzimu 1973 jako 240 D a 230.6. Bylo jich vyrobeno skoro 10 000 kusů, hlavně pro potřeby taxislužeb, cestovních a leteckých společností. Až neuvěřitelně vysoký byl podíl vznětových variant cca. 78% což bylo daleko více než u modelů s klasickou verzí karoserie.
 
V dubnu 1972 rozšířily paletu typy 280 a 280 E. Oba s nově vyvynutým 2.8 litrovým šestiválcem DOHC, v karburátorové verzi s výkonem 160 koní a ve verzi se vstřikováním paliva dokonce 185 koní. 
Od méně výkoných modelů se opticky lišily absencí typového označení na výce kufru a dvojitým výfukovým potrubím s dvojitou koncovkou. S typem 250 měli společné dvojité přední nárazníky

Laická veřejnost viděla hvězdu poprvé na březnovém autosalonu v Ženevě. Jeden z redaktorů německého magazínu Auto motor und sport si lehounce rýpl, že nový mercedes svým designem směřuje doleva, což byla narážka na politickou situaci ve střední Evropě v tomto roce. Jinak si ale nový model zasloužil chválu za klasické, ale přitom moderní linie a čistý, až takřka sportovní vzhled. Ač se nové vozy od svých luxusnějších sourozenců řady W108/109 lišily, bylo na nich jasně poznat, ke které automobilové značce patří. Aby ne, když návrhářům obou řad šéfoval stejný Paul Bracq, který se úkolu zhostil s citlivostí jemu vlastní. Když jste se podívali pozorněji, mohli jste spatřit také dynamičtější linky, které předchozí koráb W110 postrádal. Dílo se bezesporu zdařilo, eleganci i jistou dávku nadčasovosti nelze upřít žralokům ani dnes.

Úvod roku 1968 přinesl ve vyšší střední třídě u Mercedesu střídání stráží: nástupce „malého křídláku“ W110, řadu W114/115, v anglicky mluvících zemích přezdívanou Stroke-8.

Šlo vlastně o čtvrtou generaci poválečných předchůdců dnešní třídy E. Písmeno W, které v kódech Untertürkheim užívá od sloučení Daimleru a Benzu, znamená Werk – dílo nebo výtvor. V konzervativních měřítkách stuttgartského výrobce znamenala doslova revoluci. Proporce vozu, které navrhl slavný francouzský designér Paul Bracq, byly vyvážené, stuttgartská novinka si zachovala relativně kompaktní rozměry. Těmi by dnes tato „hvězda“ patřila mezi menší vozy střední třídy – vždyť na délku neměřila ani 4,7 m!

Představení modelů 280 a 280 E udělalo rázný konec kariéry 2.5 litrového šestiválce v nabídce a typ 250 byl prodáván s motory 2.8 litru v karburátové verzi se sníženým výkonem na 130 koní. Tyto vozy byly však od roku 1970 určeny hlavně na vývoz do USA a Kanady.

V roce 1973 prodělaly modelové řady W114/W115 optické změny aby se ujednotil design s novými modely třidy S a SL/SLC. Změny se týkaly také zvýšení bezpečnosti a na řadu přišli kromě obou zpětných zrcátek také od března 1973 sériově montované bezpečnostní pásy a opěrky hlavy pro cestující na předních sedadlech.

Nové vylepšené modely se vyznačovaly velkým průduchem pod menším předním nárazníkem a absencí předních ventilačních okének, které zůstaly pouze karoserii coupé a díky větším, zevnitř stavitelným a krytým zpětným zrcátkům nešli otevírat. 

V rámci zlepšení v roce 1973 se v nabídce objevily i dva nové motory, vznětový čtyřválec 240 D a zážehový čtyřválec 230.4, který vycházel ze 220. Čtyřka v označení znamenala čtyřválec řady W115, protože řada W114 stále nabízela šestiválec 230.6. 

V červenci 1974 přišel do výroby vznětový pětiválec 240 D 3.0, který ve své době poskytoval neuvěřitelných 80 koní a mnoho lidí na celém světě by ještě dnes mohlo vyprávět o jeho absolutní spolehlivosti a výkonnosti.

V lednu 1976 továrna představila novou řadu W123 jako následníka W114/W115, ale produkce trvala až do prosince 1976. Výroba modelů 250, 280 E a coupé byla ukončena dříve a to postupně od června 1976 do září 1976. Dohromady bylo vyrobeno modelů W114/W115 ve všech variantách karoserie více než 1.9 milionu kusů.

W114-interiér.jpg
W114-3.jpg

Výroba & Vývoj

Vývoj nové generace začal již v době nástupu malého křídláku, tedy v roce 1961. V dnešní době počítačové lze jen těžko uvěřit, že trval skoro sedm let. Vedoucím celého projektu byl Fritz Nallinger, tehdejší hlavní inženýr, člen správní rady a technický ředitel společnosti Daimler-Benz AG. Technickou stránku měl na starost Karl Wilfert, o design se postaral v úvodu zmíněný Paul Bracq, který měl k ruce další návrhářskou veličinu – Bruna Sacca. Požadavek byl jasný – koncepce sdílené karoserie se opouští, je třeba vytvořit menší alternativu k současně vyvíjené luxusnější řadě W108/W109.

Nový vůz měl být kompaktnější, ale zároveň se měl od svých větších sourozenců lišit více, než tomu bylo u Pontonu a malých křídláků. Tak znělo Nallingerovo zadání. Kromě jiného neměl být opomenut ani ten fakt, že i při zmenšených rozměrech musí mít pětice cestujících dostatek prostoru. Samozřejmě, na pořadu byla i otázka jejich bezpečnosti. Tvary karoserie měly být jednoduché a přitom elegantní a nadčasové, tedy přesně v duchu značky. Začaly se rýsovat již v roce 1964, ale stále nebylo rozhodnuto, jak bude vypadat příď budoucího vozu. Původně se uvažovalo o tom, že menší čtyřválce by se odlišovaly vodorovně umístěnými obdélníkovými světlomety vpředu stejně jako předchůdci, kteří měli v levnějších verzích světla kulatá, nakonec bylo ovšem od této myšlenky zkraje roku 1965 upuštěno. To už vývoj vedl Hans Scherenberg, neboť Fritz Nallinger odešel na zasloužený odpočinek.

Dalšími karosářskými variantami kromě sedanu, na kterých vývojový tým pracoval, byly sportovnější dvoudveřové kupé, limuzína s prodlouženým rozvorem a station wagon, tedy kombi.

Vzhledem k tomu, že kupé a limuzína se dočkaly sériové výroby, na kombi už nezbyly kapacity, takže ho v nové řadě museli zákazníci oželet. V říjnu 1967 zahájil Mercedes-Benz předsériovou produkci nových vozů v továrně v Sindelfingenu, celkem vzniklo 1.100 kusů ve dvou sériích. Na závěr vývojové etapy tohoto vozu se zmiňme ještě o jedné zajímavosti – design zadní části byl jen s drobnými změnami použit i na nástupci, veleslavné řadě W123, vydržel tak ve výrobě takřka dvě desetiletí…

mercedes-classic-melnik-2004-20.jpg
9-sraz-mercedes-classic-Melnik-2010-11.jpg
Translate »

C111

R107

R129

W108

W114

W116

W123

W124

W126

W140

W201

W202

W210

A Klasse

B Klasse

C Klasse

G Klasse

ML Klasse