Charakteristický designový prvek nových typů byly různě velké kulaté dvojité reflektory; pod velkým krycím sklem je vedle hlavního předního světla menší halogenové světlo do mlhy. Naproti tomu nejvyšší modelové řady typy 280 a 280 E byly opatřeny pravoúhlými širokopásmovými reflektory. Vně mají oba 2.8 litry ještě další odlišnostmi oproti jejich méně výkoným bratrům: Oba 280 a 280 E mají dvojitou koncovku výfuku, pochromované mřížky vstupu vzduchu před čelním sklem, celochromové nárazníky a chromovou linku pod zádní svítilnou. Stejně byly vybaveny i všechny verze kupé.

Motorová paleta byla v podstatě převzata z předchozích typů. Pouze výjimku tvořil typ 250, který již nebyl opatřen starým 2.8 litrovým motorem M 130, ale zcela nově navrženým 2.5 litrovým 6válcem.

VV průběhu roku 1977 byl program řady 123 rozšířen v následujících 12 měsících o tři nové karosářské varianty. První bylo představeno v březnu na Ženevském autosalonu stylisticky velmi líbivé kupé, které bylo k dispozici ve variantách 230 C, 280 C a 280 CE. Od srpna se objevily varianty 240 D, 300 D a 250 jako 7/8-místné limuzíny s dlouhým rozvorem, které se používaly stejně jako jejich předchůdce z řady 115 převážně jako taxi a jako podnikové automobily. V září konečně bylo představeno na IAA ve Frankfurtu jako čtvrtá varianta řady 123, tzv. „T“ – kombi.

V průběhu let 1978 – 1980 došlo k několika změnám v motorové nabídce. V dubnu 1978 byl zvýšen výkon u 280 E na 185HP; v srpnu přibylo 240 D, které nabízelo 72HP. V únoru 1979 typ 200 D, jako nejslabší typ řady dostal navíc 5 koní a 220 D byl z programu vyřazen. V září 1979 byl zvýšen také výkon u naftových 5 válců 300D a karburátorových 6 válců 250.

OO devět měsíců později, v červnu 1980, byly představeny tři nové motory: jeden dieselový a dva benzínové. 3 litrový dieselový 5válec s turbodmychadlem, který byl použit už dva roky v exportním modelu 300SD, byl nyní k dispozici také v řadě 123 a to pouze v T-modelech. O jeden rok později, v srpnu 1981 byl turbo-diesel nabízen také v limuzínách a kupé; oba druhy byly určeny výhradně pro export do Severní Ameriky.

Dva nové benzínové motory, 2 litr karburátor se 109 koňmi a 2.3 litr se vstřikováním se 136 koňmi, nahradily staré 2 a 2.3 litrové jednotky. Oba nové motory, dvě různé verze od základu nově přepracovaného řadového čtyřválce M 102, byly zkonstruovány na mírně šikmou zástavbu, z důvodu co nejmenší výšky – výhoda, která byla užitečná do budoucna pro příští modelové řady. I přes vyšší výkon o 15 až 25 % se snížila spotřeba paliva až o 10 %.

V červenci 1981 byl typ 280 s karburovaným motorem z výroby vyřazen; 280 E s vstřikováním paliva zůstal nezměněn i nadále.

V září 1982 prošly všechny typy řady 123 mírnou modelovou změnou, tzv. faceliftem. Vedle četných zlepšení jmenujme např. z 280 a 280 E přejaté pravoúhlé širokopásmové přední světlomety, upraveny byly vítr vedoucí profily v A-sloupcích karoserie, sériově byl montovaný posilovač řízení. Na přání přibyla také 5-stupňová převodovka a airbag na straně řidiče.

Výroba řady 123 skončila v listopadu 1985, o jeden rok po začátku výroby následníka – řady W124. Ze všech variant bylo za 10 výrobních let vyrobeno 2.7 milionu kusů, z toho 2,375.440 limuzín, 13.700 limuzín s dlouhým rozvorem a 8.373 podvozků pro speciální nástavby.